|
Homepage Aktuálně Soupiska Rozpis a výsledky Komentáře Fan club Vzkazy |
|
Síň slávy Legendy Brian Clough Slavné zápasy Slavné góly Forest v Evropě Forest u nás Jako první Stadion Rivalové Knihy Fanziny Mobil Celebrity fans Odkazy Kniha návštěv Napište nám |
Poslední sezony 2007/2008 2006/2007 2005/2006 2004/2005 2003/2004 2002/2003 2001/2002 2000/2001 1999/2000 1998/1999 1997/1998 1996/1997 1995/1996 1994/1995 2008/2009 Championship (Division One) - 19. místo, FA Cup - 4. kolo, League Cup - 2. kolo Nejlepší střelec: Robert Earnshaw - 17 gólů
Po tříleté přestávce se Reds vrátili do druhé ligy a od
úvodních kol se potýkali se dvěma zásadními problémy - úzký kádr a
nezkušenost většiny hráčů. Důsledkem toho byl propad na sestupové
pozice, kde se Forest nacházeli po většinu roku 2008. Po odchodu
manažera Calderwooda tým na čas převzal trenér rezervy John Pemberton, s
týmem třikrát vyhrál a pak ho předal nově příchozímu manažerovi Billymu
Daviesovi (ex-Derby, ex-Preston). Tomu se díky sérii hostování (Gunter,
Blackstock, Osbourne, McSheffrey) podařilo osvěžit kádr a velmi dobrým
závěrem vyvedl mužstvo mimo nebezpečí. Největší oporou týmu byl záložník
Chris Cohen. 2007/2008 League One (Division Two) - 2. místo, FA Cup - 2. kolo, League Cup - 2. kolo Nejlepší střelec: Junior Agogo - 13 gólů
Tři roky agónie ve třetí lize skončily! Forest sice
postoupili s obrovským štěstím, v posledním kole museli spoléhat na
výpomoc jiných, ale nakonec se přece jen podařilo druhé příčky
zajišťující přímý postup do Championship. Tým podával poměrně dost
nevyrovnané výkony, manažer Calderwood byl silně kritizován za svou
taktiku, za to, že v lednu nedokázal přivábit na City Ground posily atd.
Ale konec dobrý, všechno dobré. Reds z posledních sedmi zápasů šest
vyhráli, a tato série rozhodla. Hra vycházela především z pevné obrany,
která asi jako jediná řada v sestavě hrála ve stabilním složení -
Chambers, Morgan, Wilson, Bennett. League One (Division Two) - 4. místo (semifinále play-off), FA Cup - 4. kolo, League Cup - 1. kolo Nejlepší střelec: Grant Holt - 17 gólů
League One (Division Two) - 7. místo, FA Cup - 2. kolo, League Cup - 1. kolo, LDV Vans Trophy - 1. kolo Nejlepší střelec: Ian Breckin, Nathan Tyson - 10 gólů
Division One (Coca Cola Championship) - 23. místo, FA Cup - 5. kolo, League Cup - osmifinále Nejlepší střelec: Gaeth Taylor - 11 gólů
2002/2003 Division One - 6. místo (semifinále play-off), FA Cup - 3. kolo, League Cup - 2. kolo Nejlepší střelec: David Johnson - 27 gólů
Více informací o sezoně 2002/2003 najdete zde.
2001/2002  V létě klub opustil manažer David Platt (odešel k anglické reprezentaci do 21 let), jehož nahradil Paul Hart, dosavadní šéf fotbalové akademie NFFC. Hart vyhlásil pětiletý "plán obnovy", během něhož by se Forest měli vrátit zpět do Premier
League. Zpočátku se zdálo, že tým pod jeho vedením bude již v této sezoně bojovat o příčky zajišťující play-off. Jenže se naplno projevila zoufalá finanční situace klubu. Musela se řešit odchodem hráčů s největšími platy (Alan Rogers, Andy Johnson, Chris Bart-Williams, Stern John), v únoru byl za 5 milionů liber prodán do Newcastlu 19letý Jermaine Jenas, jeden z největších talentů a produkt akademie.Oslabené mužstvo nakonec skončilo v dolní polovině tabulky, ale s optimističtějším výhledem do budoucnosti. Majoritní podíl akcií získal Nigel Doughty, úspěšný byznysman a dlouholetý fanda Forest.
 Po předchozí nevydařené sezoně se manažer Platt poučil z chyb a tým hrál až téměř do konce ligy o 6. příčku, zajišťující play-off. Kuriozitou bylo, že nejlepším střelcem se stal Chris Bart-Williams - tento ofenzivní záložník odehrál sezonu na místě
středního obránce nebo libera a góly dával hlavně ze standardních situací. Největší investicí byl nákup útočníka Davida Johnsona z Ipswiche za 3 miliony liber uprostřed sezony. O lepší pozici v konečné tabulce se Forest připravili ztrátami v domácím prostředí.
1999/2000 Division One - 14. místo, FA Cup - 4. kolo, League Cup - 3. kolo Nejlepší střelci: Dougie Freedman a Alan Rogers - 9 gólů  Novým manažerem byl jmenován bývalý anglický reprezentant David Platt,
který měl s trénováním minimální zkušenosti - měl za sebou vlastně jen velmi
neúspěšné působení v Sampdorii Janov. Plattovi tehdy bylo teprve 33 let, takže se počítalo s tím, že bude
ještě hrát. Nastoupil ale jen ke třem zápasům, jednou byl navíc vyloučený. Po sestupu z Premier League řada hráčů odešla (mj. Van Hooijdonk do Vitesse Arnhem), Platt však dostal od nového vedení prostředky na doplnění kádru. A na burze nelenil - z Itálie přivedl trojici Petrachi, Mannini, Matrecano, z Aston Villy přišel Riccardo Scimeca, během sezony např. Jim Brennan, Stern John, Tony Vaughan, Colin Calderwood, 10 zápasů na City Ground hostoval někdejší kanonýr Arsenalu Ian Wright. Ovšem nedařilo se. Problém byl v tom, že Platt nedokázal najít hráči odpovídající post v sestavě, navíc lpěl na italské verzi systému 3-5-2 s třemi obránci v řadě. Ke cti naopak Plattovi slouží, že se snažil do týmu zabudovat mladé hráče z Hartovy akademie (David Prutton, Chris Doig...). 1998/99 Premier League - 20. místo, FA Cup - 3. kolo, League Cup - 4. kolo Nejlepší střelec: Dougie Freedman - 9 gólů Hned po postupu přišla studená sprcha. Vedení oznámilo, že na nové posily dá k dispozici jen 3 miliony liber. Navíc za zády manažera Bassetta prodalo střelce Campbella do tureckého Trabzonsporu, Coopera do Middlesbroughu a Van Hooijdonk začal na protest proti špatné přestupové politice klubu stávkovat! Před začátkem sezony přišly jen průměrné a nezkušené posily Dougie Freedman (Wolves) Jean-Claude Darcheville (Rennes), Matthieu Louis-Jean (Le Havre) a Nigel Quashie (Q. P. R.). Po třech kolech měli sice NFFC šest bodů, ale pak začali v tabulce klesat. Začátkem října se sice do sestavy vrátil Van Hooijdonk (poté, co se ho nepodařilo výhodně prodat), ale v zápasech Premier League se už zdaleka tolik neprosazoval. V lednu byl odvolán Dave Bassett, jeho místo zaujal starý praktik Ron Atkinson, ale ani on už nedokázal potápějící se koráb zachránit. V době, kdy už bylo o sestupu rozhodnuto, byl za slušnou cenu 5 milionů liber prodán Steve Stone do Aston Villy.
 Manažer Frank Clark na letním přestupovém trhu příliš neuspěl, získal stárnoucího střelce Deana Saunderse a chorvatského stopera Nikolu Jerkana. Sezona začala skvělým vítězstvím 3:0 v Coventry, ale pak to šlo od desíti k pěti.
Výkony mužstva hodně ovlivnilo těžké zranění záložníka Steve Stonea. Po dlouhé sérii bez vítězství byl Clark v prosinci odvolán a hrajícím manažerem se stal Stuart Pearce. Hned napoprvé přivedl tým k vítězství 2:1 nad Arsenalem! Dočasné zlepšení přineslo naději, ale nakonec se sestupu po třech letech v Premier League napodařilo zabránit. V zimě došlo také k události, která poznamenala život klubu v několika nadcházejících letech. Kontrolu nad klubem získalo Bridgford Consortium reprezentované lidmi jako Nigel Wray, Irving Scholar a Phil Soar. Budoucnost ukázala, že šlo o strašlivou chybu. Nové vedení hned po nástupu koupilo nizozemského střelce Pierre Van Hooijdonka z Celtiku Glagow a přivedlo Dave Bassetta jako generálního manažera. A slíbilo další miliony na posily...
1995/96 Premier League - 9. místo, FA Cup - čtvrtfinále, League Cup - 2. kolo, UEFA Cup - čtvrtfinále Nejlepší střelci: Jason Lee, Brian Roy a Ian Woan - 8 gólů Za rekordních 8,5 milionu liber byl do Liverpoolu prodán kanonýr Stan Collymore (přišli Kevin Campbell, Chris Bart-Williams a jedna z nejhorších posil v dějinách klubu, Ital Andrea Silenzi). Jeho absence byla velmi citelná, i když tato sezona byla poměrně úspěšná, zejména na pohárovém poli. V FA Cupu se Forest dostali do čtvrtfinále a mezi nejlepších osm týmů postoupili i v Poháru UEFA, kde je zastavil pozdější vítěz Bayern Mnichov. 1994/95 Premier League - 3. místo, FA Cup - 4. kolo, League Cup - 4. kolo Nejlepší střelec: Stan Collymore - 22 gólů  Návrat do Premier League v přímo excelentní formě! V úvodních 11 zápasech NFFC nepoznali porážku a hráli o čelo tabulky. Určitý pokles výkonnosti přišel v lednu a únoru, ale závěr byl opět vynikající - z 12 posledních zápasů 9 vítězství a tři remízy. Sezona zůstává v paměti i díky dvěma skvělým vítězstvím venku: 2:1 na Old Trafford a 7:1 na Hillsborough. Hvězdou týmu byl střelec Stan Collymore, zdatně mu sekundoval Bryan Roy (posila z italské Foggie), výbornou sezonu odehráli Steve Stone, Colin Cooper, Stuart Pearce a rovněž Lars Bohinen.
|
 |
 |
|
Postup ze třetí ligy nevyšel ani na druhý pokus, i když to
vypadalo slibně. Forest, vedeni novým manažerem Colinem Calderwoodem,
měli skvělý start a až do konce prosince soutěž vedli (jednu chvíli i o
sedm bodů!). Na přelomu roku ale přišel zkrat a zpět na jedno ze dvou
přímých postupových míst se Reds už nevrátili. Do play-off se tým dostal
přesvědčivě, ale tam si kalich hořkosti vypil do dna... V prvním utkání
semifinále v Yeovilu Forest vyhráli 2:0 a odveta na City Ground měla být
formalitou. Ovšem Calderwoodovi svěřenci neuvěřitelně prohráli 2:5 v
prodloužení! Calderwood sice přivedl některé zajímavé hráče (brankář
Smith, útočník Agogo, v zimě obránce Chambers), mužstvo ale herně nijak
neexcelovalo a soupeře nepřehrávalo.
Forest po mnoha letech hráli až třetí
nejvyšší soutěž a byli hlavním favoritem na postup. Přestože se tým
celkem solidně posílil - ať už před sezonou nebo v jejím průběhu -
výsledky se nedostavovaly, tým se trápil ve středu tabulky. Dnes už je
jasné, že chyba byla především na straně manažera Garyho Megsona. Stále
ordinoval mužstvu příliš defenzivní styl, stavěl hráče na jiné pozice.
Přesto mu slouží ke cti, že přivedl do klubu kvalitní hráče jako Nathan
Tyson, Grant Holt, Gary Holt, Julian Bennett či Ian Breckin. Ovšem tým
za jeho působení na lavičce nefungoval. Krátce po porážce v Oldhamu (14.
února) na svůj post rezignoval. Tým převzala dvojice Ian McPharland -
Frank Barlow a Forest najednou začali vyhrávat. Nebývalou sérií dobrých
výsledků se Reds vyšvihli až na místo zaručující play-off, bohužel
samotný finiš sezony už nevyšel, o jednu příčku nám kvalifikace o
Championship utekla.
Sezona,
která skončila nečekanou katastrofou. Na jejím startu jsme byli favority
alespoň na účast v play-off, fanoušci byli lákáni ke koupi permanentek
sloganem "Are you sure about promotion?" Jenže letní příprava pod
vedením Joe Kinneara byla katastrofální (např. nesmyslné turné po USA),
manažer navíc v úvodu sezony lpěl na hráčích, kteří byli naprosto z
formy. Bohužel, ani majitel klubu nepomohl investicemi do nových hráčů.
Po porážce s Derby Kinnear rezignoval, mužstvo převzal jeho asistent
Mick Harford. Ale ani s ním se věci neotočily správným směrem, a tak v
lednu klub angažoval manažera Garyho Megsona. Ten se snažil udělat možná
až příliš mnoho změn najednou, především naordinoval týmu herní styl,
který nefungoval. Nevyhnutelným výsledkem byl sestup do III. ligy, pro
Forest první za posledních 54 let. 
Sezona plná
očekávání dopadla úplně jinak. Chybou bylo, že během léta odešlo několik
opor a náhrady za ně klub neobstaral. Již 13. září si zlomil nohu
nejlepší střelec předchozí sezony David Johnson a s týmem to začalo jít
z kopce. Od 1. listopadu Forest nedokázali vyhrát 14 utkání za sebou, a
tak se musel poroučet manažer Paul Hart. Forest byli v pásmu sestupu,
ale pod vedením Joe Kinneara zvládli konec sezony skvěle, z posledních
17 utkání prohráli jen dvě. Pomohli k tomu i hráči, které Kinnear získal
na hostování - brankář Gerrard, obránci Impey a Rogers, záložník Evans a
útočník Barmby. 
Před sezonou odešel do Newcastlu Stuart Pearce, legenda a symbol předchozích
deseti let. Kromě něj opustili City Ground mj. Alfie Haaland (Leeds) a Bryan Roy
(Hertha BSC). Ačkoli se nový manažer Dave Bassett netěšil kdovíjaké přízni fanoušků (kde předtím byl, hrály jeho týmy systém nakopávaných míčů), soutěž pod jeho vedením zvládli Forest skvěle. Povedly se mu posily (Alan Rogers, Andy Johnson, Jon Olav Hjelde, Thierry Bonalair, Dave Beasant), především ale zazářil útočník Pierre Van Hooijdonk. Stal se nejlepším střelcem Division One a měl hlavní zásluhu na 1. místě a návratu mezi elitu. Oporami byli také brankář Dave Beasant, střední obránce Colin Cooper a Van Hooijdonkův partner v útoku Kevin Campbell.